architekt Karel Filsak

budova ambasády v Dillí

Karel Filsak se narodil v Jindřichově Hradci jako syn stavebního podnikatele. Studium architektury na ČVUT v Praze přerušeno válkou. V letech 1939-42 nacisty uvězněn. Poté 1943-46 pracuje v ateliéru J. Gočára. V roce 1947 absolvuje na ČVUT, zde v letech 1947-48 asistentem prof. Starého a prof. Mikuškovice. Od roku 1949 pracuje v pražském Stavoprojektu v ateliéru J. Havlíčka, 1954-57 zde vede vlastní ateliér. V letech 1958-60 vede ateliér Konstruktivy, 1960-67 vede významný projektový ateliér Československých aerolinií, 1967-71 má ateliér ve Sdružení projektových ateliérů, 1971-75 vede ateliér Epsilon v Projektovém ústavu výstavby hl. m. Prahy. Roku 1997 získává cenu Obce architektů za celoživotní tvorbu.
(*10.10.1917 - Jindřichův Hradec, † 01.07.2000)
Zdroj: archiweb, Kamil Dvořák

Úvodní slovo v katalogu:

Nemovitosti v pohybu, v procesu činností realitních kanceláří nemohou být vnímány pouze v detailech své historie, svého stvořitele, své hodnoty a dopadu na utváření genia loci. Lokální patriotismus, vztah k místu a regionu vede k uvědomění si kvalitního urbanistického a architektonického řešení. Je hrdostí každého z nás, mít možnost podílet se svou činností na hledání nového smyslu kvalitní stavby, na dotváření místa a prostoru. Je rovněž potěšující mít možnost iniciovat právě vzpomínku na architekta, který významným způsobem ovlivnil vývoj jednoho jihočeského města.

 

pasáž z textu „Mistr“:

Pro Filsakovu práci bylo rozhodující především nepřerušené systematické sledování a rozvíjení tradice vyspělého českého funkcionalismu a návaznost na aktuální dění architektonického mezinárodního stylu. Právě proto mohl na počátku 60. let doslova zazářit v soutěžích na stavby spojené s leteckým provozem a především pak na stavby československých oficiálních zastoupení – jeho velvyslanectví jsou mistrovskými ukázkami nestárnoucí vrcholně modernistické architektury a vždy byly skvělými reprezentanty. Jde o stavby velkorysé, robustní, a přitom zároveň jako by odhmotněné – jeho velvyslanectví v Brazílii dodnes udivuje svou staticky dokonale až na hranu dotaženou vznášející se hmotou oficiální části.

Doc. Ing. arch. Radomíra Sedláková, CSc. , Národní galerie v Praze                                                                                                                                                                                                        

O významu „nepříruční teorie“, Ondřej Beneš – Oldřich J. Ševčík

pasáž:

Kotěrova právnická fakulta a hotel Intecontinental Filsakova týmu to je pravá architektura, architektura, která se nepodřizuje sezónním nárokům, ale nese v sobě přesah – vznešenost, která si tyká s věčností. Souhrnem: po stavební i architektonické stránce stavba mimořádných kvalit, z níž vyzařuje přímočarost, drsnost a doslova ona agilnost, tak typická pro architektonický  rukopis Karla Filsaka, Jana Šrámka a jejich teamu. Silný rukopis - architekt si zde nepřipravuje případná alibi, nezměkčuje ideu, neuchyluje se k neutrálním a tím spíše nenapadaným řešením, ale důsledně, neúprosně naplňuje ideu stavby. Tento účinek bohužel dnes oslabují, rozmělňují dodatečné z hlediska vyznění architektonického celku zmatečné dílčí přístavby („disneyland pro bohaté“).  Intercontinental je rozhodně jedna z filsakovských  staveb - ikon, do nichž je petrifikována vůle k abstrakci a čistotě, k jasně podané struktuře, staveb, které mohou dalším generacím připomínat kvalitní stavebně - inženýrské a mimořádné architektonické výkony šedesátých let - jde o více než jen dobrou inženýrskou stavbu, jde o více než jen dobrou estetiku.

 

90 let od narození_architekt Karel Filsak