POČÁTKY

 

Počátky leží v krajině Českomoravské vrchoviny, v kopcích pokrytých lesy, s bohatstvím rybníků, pramenů potoků, které jsou počátky velkých řek. Odtud město odvozuje původ svého jména. Pramenem Nežárky je Počátecký potok, jehož soutok s říčkou Žirovničkou je nejnižším místem počátecka (570 m).

Podle archeologických nálezů i písemných zpráv osídlení Počátecka nesahá dále než do 2. pol. 13. stol. Nejstarší písemná zpráva pochází z konce 80. let 13. stol. (nejspíše se váže k r. 1289, který byl oficiálně uznán i pro oslavy 700 let Počátek v r. 1989). Prvním známým majitelem je Vítek ze Švábenic, respektive jeho manželka Perchta z Kralovan, která mu Počátky přinesla věnem. Další majitel se uvádí Štěpán z Březnice až v 50. letech 14. stol.

Majiteli Počátek se v r. 1389 stali Páni z Hradce. Tomáš Pešina z Čechorodu uvádí, že město za věrnost Menhartovi z Hradce během husitských válek získalo v r. 1439 právo zbudovat zděné hradby.

Největší turistický ruch město zažívalo na začátku 20. století, kdy bylo vyhledávaným rekreačním místem pro čisté ovzduší i léčivou vodu. V blízkém okolí leží Lázně sv. Kateřiny, které byly v tomto období velmi populární zvláště mezi pražskou smetánkou – navštívila je celá řada známých osobností, např. Julius Zeyer, bratři Čapkové…Právem jsou počátečtí pyšní na svého rodáka Otokara Březinu, nejvýznamnějšího básníka českého symbolismu.

Zdroj: pocatky.cz

 

Přehled historie od 13. stol.:

13. století: Vítkovci, předchůdci mocného rodu pánů z Růže (z Rožmberku), jejichž území počínalo pod vrchem Lískem (758 m. n. m.) po rozdělení pohraničního hvozdu zvaného “Knížectví“ nebo “Království“, počali pod tímto vrchem při samých hranicích Čech a Moravy (na počátku Čech a na počátku vod – rozvodí vod do moře Severního a Černého) zakládali osady. Mezi nimi na tomto počátku byly zajistě Počátky a odtud lze si vysvětliti jejich jméno. Ve starých listinách a mapách objevuje se jméno Počzakem. Ptschaken, Počzatek, Potschatek.

První historická zmínka o Počátkách je v listáři Tobiáše z Bechyně z konce 13. století, v němž označují Počátky mezi místy, která byla zpustošena v boji mezi Václavem II. (1271 – 1303) a přívrženci Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců, který byl r. 1290 sťat pod Hlubokou.

1303: Vinc. Robert Vidímcký ve svém díle z r. 1864 „O znacích měst“ píše, že město Počátky – Počátek (latinsky Poezatzium) je velmi staré a že bylo již za Raimunda z Lichtenburka znamenitý městys. R. 1303 byl Budimír 17. farář v Počátkách.
1340 – 1368: V těchto letech náležely Počátky královské komoře. Tehdy tu byl kostel na počátecký farář dosazoval faráře do Žirovnice a jinam.
1368 - 1389: Karel IV. daroval Počátky hraběti Janu z Hardeku, nejvyššímu svému purkrabímu. Jinak se píše, že Hardekova manželka šlechtična z Hradce, dostala Počátky věnem. Počátky byly v majetku Hardeků v l. 1368 – 1389.
1389: 8. září Hardekové prodali město Počátky s vesnicemi k němu patřicími Jindřichovi III. z Hradce .. “s mužstvem“, se všemi poplatky a užitky k němu náležejícími, pak se všemi službami a lény kostelními, s poli, křovinami, statky, lesy, pastvinami, horami i doly, s lukami, rybníky, vodami tekoucími, s daní královskou, krátce se vší k tomu příležitostí ..“ za 687 kop 22 větších grošů pražských. Jindřich III. z Hradce koupil Počátky a uzavřel smlouvy s hrabaty: Janem, purkrabím z Maidburku a pánem na Kozí, Janem starším, purkrabím z Maidburku a hrabětem z Hardeku. Smluvčí a svědci při koupi byli: Erhard z Kunštátu, Ctibor z Cimburka a Albrecht z Lichtenburka, pán na Bítově. – Toho roku Počátky obdržely jako město poddanské znak své vrchnosti, a to zlatou pětilistou růži v modrém poli.
1389 - 1604: V těchto letech držely Počátky páni z Hradce.
1423: Bitva u rybníku “Zboru“ u Horních Dubenek, které ze zúčastnili také Počátečtí. Když Jan Žižka z Trocnova vracel se z Rakous na Moravu v listopadu 1423, poslal Jana Hvězdu z Vícemilic zvaného Bzdinku, aby pokořil město Telč, náležející Janu z Hradce. Menhart z Hradce přichvátal na pomoc obleženému bratru v Telči. Proto Bzdinka odtáhl s mužstvem a setkal se s vojskem Menhartovým u rybníka Zboru. Vojsko Menhartovo čítalo asi 3.000 mužů. Mimo selský lid byli v něm páni, sousedé a poddaní: Jan Hrabě z Gutenštejna, pán z Vrchovisť, Jindřich Krajíř z Krajku, Zdeněk z Palupína, Pešek z Bejkovce a něco vybraného lidu z Počátek. Husité byli poraženi.

1504: Jindřich IV. z Hradce obnovil Počáteckým privilegia, daná Menhartem a udělil jim právo svobodného dědictví, odúmrtí či posledního řízení:

1508: Poručníci nezletilého Adama I. Petr Rožmberk na Krumlově úředník v Telči, Jan Hrobský ze Sedlce a na Radětíne, matka Kateřina, vévodkyně z Minsterberku, udělili předměstím počáteckým Hornímu a Dolnímu mlynáři pod Vescí tatáž právasvobodného dědictví čili odúmrtí jaké měli obyvatelé v ohradě.
1517: Adam I. z Hradce dosvědčuje počáteckým r. 1517, “že žádných zvláštních duochoduóv k obci nemají ..“ potvrzuje jim všechny dřívější výsady, odpouští platy, uděluje na opravu města a mostů rybník Volmanec s loučkou, promíjí platy z rybníka Kroužku a přidává louku Pijavičník.
1531: V listině z r. 1531 objevuje se pečeť města i pětilistá růžice, letopočet 1531 a slova: Sigilum civitatis Poeziatek.
1533: Obec počátecká vyměnila s farářem Pavlem pozemky u heřmanecké cesty za roční plat 3 kop míš. a zřídila tam rybníky. – Poručníci Jáchyma z Hradce potvrzují Počáteckým tuto výměnu.
1557: Mor, který se rozšířil r. 1557 po celých Čechách, postihl i Počátky. Dovídáme se o tom z listů: 24. srpna Anna z Hradce, roz. z Rožmitálu, píše ze Žirovnice synu Jáchymovi z Hradce o zlém povětří v Čechách “... oznamuji, kterak jest již všěmohoucí pán Bůh pro naše prohřešení taky to zlý povětří k nám do Počátek poslati ráčil ..“ 24. srpna (v outerý na den sv. Bartoloměje) píše ze Žirovnice Anna z Rožmberka svému manželu Jáchymovi: “... oznamuji, že v Počátkách také se to povětří morové začalo o několikero se jich rozmohlo ..“.

Jáchym z Hradce pamětiv jsa věrných poddaných, v městě Počátkách a jejich zásluh, potvrdil veškeré jejich výsady, udělené jim jeho otcem Adamem nebo předešlými jeho poručníky z let 1504, 1513, 1533 a 1536 a udělil jim ještě jiná práva a svobody. – Téhož roku byl oheň v Horním předměstí.
1559: Jáchym z Hradce udělil Počáteckým svobodu v odkazech a přestěhování: “... aby každý z obyvatelů města Počátek osedlý nebo neosedlý mohl kšaft učiniti buď ze zdravého života a nebo na smrtelné posteli a statek zříditi jakýžkoliv, movitý nebo nemovitý, ovšem nic nevyjímajíc, pryč dáti nebo odkázati komužby se jemu líbilo a zdálo buď na panství mém nebo kdežkoli jinde ...“
1560 – 1585: Jan Stráněnský stal se kolem r. 1560 nebo 1567 měst. rychtářem a výběrčím panských platů v Počátkách.  Jan Stráněnský vystudovav v Hradci zdržoval se tam a r. 1545 byl ve službách pánů z Hradce. R. 1553 bydlel v zámku v Žirovnici, kdež se ráda zdržovala Anna z Rožberka, choť Jáchymova s dětmi a někdy i s hlučnou družinou. Stráněnský měl v Počátkách dům (nyní čp. 18), který převzal po Jírovi Tomášovém. Oženil se s paní Rejnou roz. Šabateckou. byl vyznavačem víry podobojí. Obchodoval, byl šenkýřem vína, spisovatel, překládal, rozšiřoval knihy atd. Vydal 12 vlastních knih a 8 překladů z němčiny. Vydal “Minucí a pranostiky české od r. 1542 – 1585.

1562: 21. prosince (v pondělí na sv. Tomáše apošt.) Jan z Oivetu, úředník v Žirovnici podává zprávu Jáchymovi z Hradce “... že blízko od Žirovnice jako i v Počátkách a ve vesnicích okolo Počátek velmi mnoho lidí zhynulo ... žádných člověk na bolesti morní neumřel, kromě ve Ctiboři stranou Počátek kolikero mladých lidí umřelo ..“
1562 – 69: V těchto letech se připomínají houstky: nad Počátkami u sv. Kateřiny a u sv. Jiljí v Žirovnici. Poustevníci opatrovali kostelníky a měli deputát od pánů z Hradce.
1563: Anna Přívalenová (z čp. 15) odkázala 40 kop. míš. na vychování a opatrování chudých ve špitále a učinila v poslední vůli také odkazy kostelům v Počátkách, ve Stranné a kostelíku sv. Kateřiny, poustevníku Hanzlovi poručila 4 kopy a 3 míry žita, na zvony 2 kopy.
1564: Jáchym z Hradce koupil panství od Šebestián z Gutenštejna a přivtělil k němu Počátky s příslušnými vesnicemi – Mejtné toho roku k sv. Janu činilo 14,5 kopy 3 d., provarné vína, z 1 vědra červeného nebo bílého k vyšenkování nebo ku prodeji složeného z vozu bez srážky kvasnic 2 gr. malé, doze soli 1 prostice složené 2 gr. malé, clo z páleného, kdo má kotel, platí za půl roku 1 kopu míš., provarné z 1 sudu piva 1 zl., mýtné v barnách podle instrukcí, z míst trhových podle toho co kramář prodává, na dobytčím trhu z 1 kusu 3 d., z páru volů 3 kr., ze lnu, kdo seje. Robota: jednou v roce 2 dni k houbě zvěře vysílati statné lidi nebo 6 kr. z každého souseda. (Vizte léta 1653 a 1659). Anna Drastová z čp. 4 podle poručenství z r. 1564 zanechala 20 kop na slévání a pořízení nového zvonu.
1563: Obec si půjčila peníze na nový zvon ze sirotčích peněz kováře Martina Vocelky.
1572: Anna z Rožberka, manželka Jáchyma z Hradce, setkala se toho roku v lázních sv. Kateřiny se setrou Evou Zrinskou v den před Obrácením sv. Pavla. – Toho roku je v hradeckých účtech záznam, že hradečtí lékárníci prodávali již v 16. století hojivé vody z lázní počáteckých u sv. Kateřiny v baňatkách, vyrobených v senotínských sklárnách.
1573: V sirotčích registrech je toho roku první zmínka o škole v Počátkách. Uvádí se rektor Andreas. V registrech jsou zapsány nedoplatky učiteli za vyučování. Tehdy chodili do školy hoši a ti jen dva roky.
1574: 20. února (po sv. Juliáně) Anna roz. z Rožmberka, nařizuje dopisem písaři důchodnímu na Žirovnici Pavlovi Pazderovi: “.. oznamuji, že jest se herka z poručení Adama syna mého, koupila od Havrdy z Počátek ...“
1575 -1580: Záznamy z těchto let označují, že městská ohrada (tj. rynk nebo náměstí) měla 33 domy dolní předměstí 56 domů, horní předměstí 23 domy, celkem bylo v Počátkách 112 domů.
1577: Adam II. z Hradce stanovil přesně vařeni a šenkování piva v Počátkách zvláštním priviletiem. právo vařiti a prodávati pivo měli jen majetníci domů v městské ohradě. – V sobotu na sv. Markýtu zvonili zvoníci proti bouři a byli bleskem zabili (Jan Moral – snad Voral a Jan Ryšavý). Kronikář Beckovský ve své “Poselkyni starých příběhů českých“ (díl II. str 293) píše o tom takto: “... okolo poledne nad městem Počátky strhlo se veliké blejskání a takové parno, že lidé bosýma nohama na zemi státi nemohli. Když na věži proti tomu mračnu zvoniti se počalo, uděřil hrom do věže a zavil zvoníky na lopatkách, nějakýho Jana Morala (snad Vorala) a Jana Ryšavýho, hlásného pak se šesti osobami obrazil ...“.
1579: Sladovnických peněž odvedeno do Hradce toho roku 49 kop 50 grošů.
1587: Obec počátecká koupila dům (čp. 6) pro radnici. Zápis o tom zní takto: “Léta Páně 1587 v pondělí po svaté Lucii stal se trh celý a dokonalý mezi panem purkmistrem a pány z strany jedné a Václavem Pražákem z strany druhé, a to takový, že jest Václav Pražák prodal grunt svůj beze všechny polí i bez dvora k ruce vší obci měst Počátek za sumu 300 kop míšeňských.
1586 – 96: Na fundaci za hradecké pány mimo domácí kněze se dostavivši do Jindř. Hradce v letech 1586 – 1596 jenom faráři z Počátek, Pěnné, Číměře a Lodhýřova. (Farář z Pěnné podával pod obojí a Lukáš Lodhýřovský byl kněz ženatý).
1591: Adam II. z Hradce potvrzuje Počáteckým privilegie z let 1504, 1508, 1514, 1533, 1536 a 1559.
1592: Podle hradeckých účtů dodávalo na zámek 7 masných krámů v Počátkách po 25 librách loje.
1593: Spor mezi Martinem Slákrem a Vítem Kovářem pro krávy Léta Páně 1593 stala se nevole v městě mezi poznamenanými osobami Martinem Sládkem z strany jedné, Vítem Kovářem strany druhé ..“.
1595: Ctihodný kněz Martin Halášek vzal si r. 1595 za manželku Maruši, vdovu po zemřelém knězi Diviši Nepomuckém v Jindř. Hradci, zemřelém 1591.
1604: Rod pánů z Hradce vymřel po meči r. 1604 a dcerou Lucií Otilií, provdanou za hraběte Viléma Slavatu, přešlo dědictví hradecké na rod Slavatovských. – 26. června 1604 zúčastnila se také městská rada počátecká oslavy nástupu Lucie Otýlie v J. Hradci.
1606: Nová vrchnost potvrdila Počátkách r. 1606 opět všechny jejich bývalé dosavadní výsady – Otilie Slavatovna se zavazuje že složí 1.000 kop, aby faráři v Počátkách, Žirovnici, Strmilově, Kunžaku a Číměři, sloužili vždy 24. ledna a v pondělí po neděli “Exaudi“ za spásu duší Jáchyma a Oldřicha a předešlých pánu z Hradce.
1604 – 1691: Počátky patřily Slavatům z Košumberka.
1628: List Lucie Otýlie Slavatovny, jimž potvrdila Počáteckým výsady na vaření a vystavování piva a dosvědčila mimo jiné toto: “.. zpraveni jsouce, že v náboženství katolickém napraveni, pilnější a horlivější jsou...“ Udělila jim výsadu na vaření piva i v předměstí. – 19. prosince 1629 narodil se v Počátkách Jan Tomáš Pešina z Čechorodu, biskup Smeredevský, dějepisec moravský. (R. 1663 vydal český spis Předchůdce Moravopis a několik latinských spisů). 5. června 1680 žádal císaře Leopolda II. aby potvrdili výsady a práva jazyka českého. Zemřel podlehnuv moru 2. srpna 1680.
1637: 11. května Vilém Slavata vydal privilegia o 15 článcích punčochářům pro Hradec a města i městečka na celém panství, tedy i pro Počátky. Tím tu byl zřízen zvláštní cech punčochářský. Punčocháři přísluší k cechu soukenickému poněvadž šili punčochy z modrého sukna. Soukeníci byli proti zřízení punčochářského cechu, a proto punčocháři marně oň již od r. 1613 usilovali.
1638: Vilém Slavata obnovil výsady recechu.
1642: Rada města Počátek potvrdila Janu Šilmerklovi a jeho bratru Michaelovi, že pocházejí z řádného manželství. – 6. listopadu Jan Černín z Chudenic žádá počátecký magistrát, aby domluvil rychtáři, aby Černíkovi vrátil poddanou, kterou přijal do vězení a pak ji propustil. – 8. listopadu magistrát oznamuje Černíkovi, že z vězení utekla žena Jana Syka ze Zhoře a žádá aby poručil zhořskému rychtáři, aby ji chytil a vrátil do Počátek.
1645: Počátky vypáleny a vydrancovány od Švédů. Přitom přišli o některé své výsady. Tyto byly obnoveny Slavaty a jejich nástupci, když zvláště Tomáš Pešina z Čechorodu a děkan Vít Loutkovský zaručili, že privilegia viděla čtli.
1648: Třicetiletá válka (1618 – 1648) postihla těžce Počátky. Po válce tu byla třetina obyvatelstva před válkou. Počátky s 8 vesnicemi měly r. 1648 jen 1.016 duší. (Žirovnice s 9 vesnicemi jen 1.344 duší). Obě farnosti spravoval farář z Počátek.
1649: 15. října hradecký hejtman Jiří Müller z Rotenburku ustanovil nadaci na mši při počáteckém kostele. Obec počátecká byla mu totiž dlužna 300 zl. rýnských a právě ty odkázal na zmíněnou nadaci.
1653: Adolf Pavel Slavata potvrzuje Počáteckým privilegia z let před švédským vpádem a za tohoto vpádu ztracená, tj. na svobodu přijímati do sousedství, snížení roboty na dvoudenní hon, svobodné skládání soli a vína a ustanovuje výběrčí z platu ze soli a vína. – Dopis starších soukeníků Starého města pražského do několika měst a také do Počátek. – V Počátkách bylo tehdy 10 mistrů soukenických (v Žirovnici jen 5). – Pražští mistři soukeničtí činili počáteckým mistrům mnohé potíže, že prodávali sukna levněji. Počátečtí žádali Jáchyma z Hradce o ochranu a při vyhráli. – Téhož roku na den Proměnění Krista Pána (6. srpna) po poledni uhodilo do kostelní věže, která byla dřevěná. Shořel kostel a zvony se rozlily. Oheň se rozšířil na město. – Vydány předpisy pro výběrčí platů z povarného, že soli, z vína a páleného.
1658: Kašna na náměstí opravena značným nákladem. Byla celá dřevěná a stále blíže ke kostelu, než nynější kamenná. Tehdy primátor v Počátkách Ludv. Hoda.
1659: Ferdinand Vilém Slavata potvrdil Počátkám staré výsady, zvláště z r. 1653.
1660: Ferdinand Vilém Slavata zapovídá židům a jiným osobám prodávati v Počátkách kůži, nejsou-li znalí řemesla koželužského.
1662: Počátky opět vyhořely. Obyvatelé těžce postiženi a zchudlí švédskými válkami, ohněm r. 1653 a tímto ohněm nemohli tehdy pomýšleti na obnovení kostela a veřejných budov.
1665: Toho roku uvařeno piva v Počátkách 35 sudů.
1671: 15. října propouští hrabě Slavata Rozinu, dceru po zemřelém poustevníku z Počátek Janu Jauralovi v Žirovnici, aby se mohl přistěhovati do Počátek.
1672: 2. září Ferd. Vilém Slavata vydal dekret, aby byl svěřen nákup dobytka z městeček a vesnic řezníkům z Počátek, “.. poněvadž ty mírný raty hraběti nepořádně platí ..“ – Toho roku bylo v Počátkách 70 domů, 124 čtvrtánů a 31 lánů.
1674: Židé platili daň plecháčovou též farářům z Počátek a jinam (Daň plecháčová po dvou plecháčích či brachteatech tj. mincí stříbrných , na němž mincéř vyrazil obraz jen na jedné straně). – Toho roku v Počátkách narozeno 62 dětí, oddáno 12 novomanželů a zemřelo 28 osob. – Průtrž mračen nad Počátkami a Bukem u J. Hradce.
1675: 14. listopadu mistři řezníci prosí J. Jáchyma Slavatu aby jim “.. jakožto pán milostivý a pečlivý, laskavý otec, prominul trest 72,5 liber loje ..“. Slavata slevuje jim polovici dluhu. – T. Pešina z Čechorodu a děkan Loukotský dosvědčují správnost privilegií počáteckých. – V Počátkách narozeno 50 dětí, oddáno 10 novomanželů a zemřelo 29 osob.
1680: Mistři soukeničtí z Počátek žádají J. Jách. Slavatu, aby ráčil “laskavě ochrániti a nejmilostivěji zastávati aby “při takovém díle (tj. přiměšování floků) bez překážek zůstati mohli“.
1684: Purkmistr a starší obce Počátek děkují J. Jách. Slavatovi za postavení dvou klenutých mostů na silnici při rybnících, zavazují se, že budou na ně dohlížeti a starati se o ně. – Vydání na vojsko 27. ledna (pluk. de Merci) za 1 noc 71 zl. 4 kr., přípřeže 16 párů koní a volů.
1685: 19. července přijala obec 101 zl. 7 kr. 4 d. vynahrazených peněz za celý štáb reg. Schörnerického, který byl ubytován v Počátkách. – 18. září počátecký magistrát stvrzuje příjem 36 zl., peněz vynahrazený za celý štáb rg. Schörnerického a příjem 11 zl. 26 kr. za dodané krmivo.
1685: Za tento rok odvedly Počátky 715 zl. 25 kr. 3 d. kontribuce do Hradce.
1691: Sňatkem Anny Lucie Slavatovny s Adolfem Vratislavem ze Štenberka připadly Počátky rodu Štenberskému, který jím vládl až do r. 1783.
1694: Od Vrat. ze Šternberka a jeho manželka Anna Lucie Slavatovna potvrzují Počáteckým všechny dřívější výsady a povolují několik výhodných změn o várkách a platech z pozemků při špitále. – Ludvík de Gregorio, měšťan počátecký, postavil špitál s kaplí sv. Anny.
1697: A.V. ze Šternberka s manželkou přijímá výkupné Počáteckých z platu jarmarečních míst v částce 1.448 zl. 5é kr. a upravuje jim vybírání kontribucí.
1693: Počátky obdržely nový městský znak, jenž spojuje znak pánů z Hradce se znakem Šternberským: rozštěpený štít, v jehož pravém poli je zlatá hvězda šternberská a modrém poli a pod ní písmen AW (tj. Adolf Wratislav), v levém poli je zlatá pětilistá růžice rodu hradeckého v modrém poli a pod ní písmenka AL (tj. Anna Lucie), štít ozdoben hraběcí korunou, jíž drží dva vzlétající andělé.
1701: Počátečtí obnovili po válce třicetileté hradby a brány. Svědčí o tom klenák z r. 1701 z horní brány, zasazený po zboření brány v průjezdu v čp. 9.
1702: Ad. Wr. ze Šternberka s manželkou Annou Lucií prodává počáteckým rybníky Šiškovský pod Vescí, Brusný a Stránský za 3.400 zl.
1707: František Leopold ze Šternberka potvrzuje Počátkám výsady z let 1629, 1694, 1697 beze změn.
1747: Adam ze Šternberka oznamuje Počáteckým, že souhlasí, aby si svá práva dali potrvditi od císařovny Marie Terezie.
1756: Císařovna Marie Terezie povoluje Počáteckým trh na přízi a plátno každé pondělí. – Z Jarošova vyplaceno varhanáři Janu Krajčíkovi z Počátek 140 zl. za nové varhany.
1760: Císařovna Marie Terezie potvrzuje Počátkám výsady z let 1629 a 1707. – Toho roku bylo v Počátkách již 100 mistrů soukenických.
1783: V Počátkách zřízen magistrát sestávající se ze zástupců zvolených občany a měl jednoho zkušeného právníka. Magistrát obstarával úřední výkony, jež nyní vykonávají okresní soudy a okresní hejtmanství.
1784: Dopis Ferd. Müllera z Vídně na radu města Počátek, že privilegia, potvrzená císařem Josefem II. v brzku obdrží. Císař Josef II. potvrzuje výsady Počátkám.
1788: Městská rada oznamuje do Chudenic, že Ondřej, syn Martina Waltra ze Švihova koupil dům čp. 7 s polnostmi za 800 zl. a chce se usadit v Počátkách jako vyučený sladovnický.
Městská rada žádá hraběcího vrchního, aby Ondřeje Waltra zprostil poddanství a dal mu list pro město Počátky. (podepsáni: Jos. Kubeš – purkmistr, Dvorský – radní, Rich. Hirsch – syndik.)
1789: Lázně sv. Kateřiny náležely obci Počátecké. – V knize nařízení, založené 1785 v obecné škole, je jediný zápis z 27. listopadu 1789. (poslední německý z 26. března 1790)
1849: Vrchnostenský úřad a městský magistrát zrušeny. zaveden okresní úřad, který zastával agendu soudní i politickou. Používal budovy č. 1.
1850 – 55: Dekretem z 28. března 1850 ustanoven v Počátkách okresním otec Aug. Sedláčka, autora “Hrady, zámky a tvrze české“. Aug. Sedláček se přistěhoval do Počátek s rodiči 16. června 1850. Bylo mu tehdy 7 let. (nar. v Ml. Vožici v r. 1843). Chodil v Počátkách do školy, která byla umístěna v zadní části domu čp. 22. Tehdy byla dvoutřídní a od r. 1854 čtyřtřídní. Sedláčkovi se odstěhovali z Počátek do Čáslavě r. 1855.
1851: 16. prosince projížděl poštovní dostavník Počátkami Karel Havlíček Borovský na cestě do vyhnanství do Brixenu v Tyroslku. Zastavil se na občerstvení v hostinci naproti poště.
1882: 28. května zemřel MUDr. Jakub Novák, městský lékař, otec hudebního skladatele Vítězslava Nováka. – Toho roku povolena 6. třída pro dívky na obecné škole, která trvala do zřízení měšť. školy dívčí r. 1893.
1909: Usnesení 7. dubna o zřízení telef. spojení s J. Hradcem přes Žirovnici. Obec přispěla na zřízení 3.000 K.
1917: V lázních sv. Kateřiny vyhořel hotel.
1918: Jmenován Otokar Březina čestným občanem.
1934: 7. a 8. července oslaveno 60. výročí založení Sboru dobrovol. hasičů. – 2. a 3. září pořádána Národní pouť ve Sv. Kateřině. – 15. září byl koncert Jana Kubelíka v sokolovně.

Chronologický přehled historie Počátek, který v zápisech do kroniky města zpracoval kronikář Josef Čapek (zápis v kronice města v roce 1967).

 

staré pohledy _video

FOTO

MAPA

 



Lázně Sv. Kateřiny

Adam I. z Hradce v letech 1507 až 1531 často se svou družinou navštěvoval zámek Žirovnici a odtud zajížděl k pramenům. Nechal zde zbudovat letohrádek a lázně, tehdy zvané „Dobrá voda“. 1594 Adam II. z Hradce jindřichohradeckým jezuitům potvrdil práva ke kostelům na celém panství a tito je spravovali až do roku 1773 též filiální kostel i s přilehlými lázněmi.