zaniklé obce

Máme výhrady k používání slova „zaniklé“, protože ve většině případů zániku obcí  v období 1945-1960 předcházela likvidace.  Nebyl to tedy zánik samovolný, opuštěním osídleného území, ale zánik z politického rozhodnutí vysídlením a demolicí, zpravidla i neřízenou.  Rozsáhlý demoliční proces v letech 1945-1960 nemá v české historii srovnání. 

Ustanovením o pohraničním  území  (1951) bylo definováno pohraniční a zakázané pásmo, vydány instrukce pro přemístění obyvatel a Směrnicí ministerstva vnitra (1952) nařízena demolice obcí v zakázaném pásmu a regionu České Kanady (mimo jiné Košlák, Košťálkov, Kuní, Leštnice, Maříž, Mnich, Nový Vojířov, Dětříš, Pernárec, Romava, Staré Hutě, Smrčná).  V řízených demolicích padl za oběť i klášter u kostela  Nejsvětější Trojice v obci Klášter. 

Státem bylo vyhlášeno zapovězené území a obehnáno  drátěným oplocením.  Likvidací přirozeného života regionu postupně zanikal život v dalších obcích a život v celém  pohraničí byl paralyzován. 

Zvláště smutný byl osud Maříže, která byla uzavřena do ochranného pásma jak z vnitrozemí, tak i z vnější strany. Její torzo je nyní velmi pracně uváděno občanskými iniciativami do života.

Stejně jako v historii (30tiletá válka, Švédové, boje mezi šlechtou, drancování…), ačkoli si to nechceme připustit, musíme přiřadit tuto 15 letou epizodu k důsledkům válečných událostí.

Je to ještě příliš živá, nezmapovaná a obtížně uchopitelná minulost, ze které povrchně vnímáme dílčí fáze, např. etapy stěhování před válkou, odsuny, osidlování, rabování, dosidlování, vysidlování, osidlovací úřad, kolektivizaci až po zánik obcí demolicí a zalesňováním (Staré Hutě, atd.). 

Od 12. listopadu 1951, vyhlášení přesidlovací akce, bylo z Košťálkova vystěhováno 110 osob a opuštěno 27 obydlených domů a zemědělských usedlostí.

Obce zanikaly i jinak, v důsledku zrušení nevolnictví, různých epidemií, přirozenou migrací, industrializací, ale nikdy plošně tak jako v letech 1945-1960.Je třeba připomenout také to, že obce zanikaly masivně i jiným způsobem (přehradní kaskády, komunikace, důlní díla, zřizování vojenských újezdů, apod.)

Nejsme schopni (bez sebemenší snahy události bagatelizovat a ospravedlňovat), uzavřít náš vstup k tématu jinak než otázkou: „Dovedeme si představit v širokém kontextu událostí v poválečném období jiný průběh let 1945-60?“ 

Museli jsme se této otázky prostě .........„jenom velmi zlehka dotknout“.

 

ortofotomapy z padesátých let 



k poslechu

"Hovory na hranici", relace Českého rozhlasu České Budějovice. Zejména první tři díly „Novobystřicko“ - „Slavonicko“ - „Jindřichohradecko“, doporučujeme k poslechu.