ŽIROVNICE
První konkrétní písemná zmínka je v listině Oldřicha z Hradce z roku 1358, který přijal za spolumajitele svého bratra Heřmana. Po Oldřichovi následovala celá řada dalších majitelů - páni z Hradce, z Ústí, Kamaréti, Vencelíkové, Gutštejnové, a opět páni z Hradce, Slavatové, Šternberkové, s nimiž pronikla Žirovnice do povědomí zemského, říšského a evropského. Krátce vládl Žirovnici i Oldřich z Ústí, zmiňovaný k roku 1371 a pocházející ze stejného rodu Vítkovců. Po jeho smrti (před rokem 1379) převzala panství jeho žena.
V r. 1485 celé panství koupil rod českých Vencelíkům z Vrchovišť, sídlili v Kutné Hoře, podnikali v oblasti dolování v Kutné Hoře, které mu přinášelo značný zisk a započal se stavebními úpravami hradu. Jižní palác vystavěl do výšky dvou pater, nechal zde vystavět kapli, ve druhém poschodí rytířský sál a r. 1490 vymalovat tuto část hradu, a kapli zvlášť, nástěnnými malbami, které jsou zachovány dodnes. Dal dostavět i budovy na východní a západní straně, čímž vzniklo trojúhelníkové (dnes druhé) nádvoří. Opravil a zpevnil hradby v okolí hlásky, protože v těch místech byl původní vstup do hradního areálu. Úpravy svého sídla ukončil asi v roce 1494 a tak získal hrad zhruba dnešní podobu. Dodnes Václava Vencelíka z Vrchovišť proslavují hlavně nástěnné malby, jimiž je náš zámek znám. V kapli se jedná o malby s biblickými motivy, navíc je zde vymalována i rodina Vencelíkova. Skutečně unikátní je i malba hutě v tzv. zelené světnici, znázorňující nejen huť a hrad, ale i prosté dělníky v huti pracující. V současné době je rozsah maleb na žirovnickém zámku označován za největší v celé České republice, i když s podobnými malbami, ale v menším rozsahu, se lze setkat i jinde.
U hradu existovala huť. Z Kutné Hory dal Vencelík přivážel tzv. černou měď a zde ve své žirovnické huti ji zcezoval neboli ságroval. Znamenalo to, že ze surové mědi se získávalo stříbro. Kromě hradu a huti začal budovat nové rybníky a dal vystavět rodinnou hrobku, dnes nad ní stojí kostelík sv. Jiljí. Žirovnické panství si územně rozšířil, když v roce 1493 koupil tvrz a ves Vlčetín (s výjimkou čtyř statků na moravské straně) od Jana Vlčetínského ze Zásmuk. 9. září 1492 byl Václav Vencelík povýšen na říšského pána a dostal k tomu i erb – stříbrného jednorožce v modrém poli. Nyní je tento erb znakem města Žirovnice. Roku 1537 je Petr Vencelík připomínán jako prokurátor při Deskách zemských.
Malý pivovar byl postaven v Žirovnici už za vlády Vencelíka z Vrchovišť. Je zmíněn v kupní smlouvě, kterou uzavíral Petr Vencelík při prodeji žirovnického panství Albrechtovi z Gutštejna roku 1544. Adam II. z Hradce, který podporoval opravy i novou výstavbu na svých panstvích, dal postavit v Žirovnici VELKÝ PIVOVAR. Projektovali ho asi italští stavitelé Baltazar Maggi a Antonio Cometto. Stavba začala 1589 a trvala asi do 1592.
Albrecht z Gutštejna kooupil panství v r. 1544, rozšířil je koupí tří okolních vesnic a učinil úpravy hradu. Na západní straně vystavěl kruhovou baštu, na straně východní baštu čtyřbokou. U hradeb postavil novou budovu pro služebnictvo a čeleď a dále novou bránu s padacím mostem. Za zaznamenání stojí i to, že v roce 1547 udělil svým podaným právo volně na svých statcích i domcích hospodařit a bez povolení se po panství stěhovat. Jako jeden z poručníků mladého Viléma z Rožmberka přijímal na svém hradě vzácné a vysoce postavené hosty.
1550 Albrecht z Gutštejna zemřel a tak se stal pánem na Žirovnici jeho vnuk. Jedním z poručníků byl i Jáchym z Hradce, vlastnící nedaleké Počátky. Často v Žirovnici pobýval i se svou rodinou. Roku 1564, již po dosažení své plnoletosti, Šebestián celé žirovnické panství právě Jáchymovi z Hradce za 10.000 kop prodal. Tím se podruhé stal majetkem pánů z Hradce.
Počínaje Jáchymem z Hradce nastalo období, kdy majitelé hradu na něm nikdy trvale nesídlili. Správu a chod žirovnického paství obstarávala spíše Jáchymova manželka Anna z Rožmberka, která čas od času na žirovnickém hradu bydlela. Za Jáchyma z Hradce došlo k nevelkým stavebním úpravám hradu, které ale znamenaly začátek přerodu hradu v pohodlnější renesanční zámek. 12. prosince 1565 zahynul Jáchym z Hradce ve vodách Dunaje ve Vídni, když se pod jeho výpravou prolomil most.
Jediným synem Jáchyma byl Adam. Ten zdědil všechna Jáchymova panství samozřejmě včetně žirovnického. Zde na hradě pokračoval ve stavebních úpravách, hlavně v letech 1576 - 77 a 1580 – 84. Došlo k zasypání příkopu vedoucího od hlásky k hranaté věži a na tomto místě k postavení budovy, i dnes stojící. Tehdejší vzhled připomínají i dnes sgrafita obnovená na omítkách před vstupem do zámku.
Po smrti Adamově převzal Žirovnici jeho –jediný a poslední svého rodu – syn Jáchym Oldřich z Hradce. Ten neměl žádné děti, pouze sestru Otýlii, která v případě jeho smrti měla být dědičkou. Jáchym Oldřich postoupil r. 1602 své panství v Žirovnici svojí matce Kateřině, rozené hraběnce z Montfortu s výhradou, aby jej užívala pouze do jeho smrti. 24. ledna 1604 v Hradci Jáchym Oldřich zemřel. Žirovnici tím získala Lucie Otýlie, manželka Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, čímž se de facto stali majiteli panství Slavatové.
Tento rod pokračoval ve stavebních úpravách a hrad se stále více stával zámkem. Neexistoval již padací most a zámek byl opatřen červenou rustikou, tak jak je to vidět i dnes po rekonstrukci.
Roku 1618, po známé pražské defenestraci, byla Žirovnice Slavatům zkonfiskována a dostala se do rukou strany podobojí. Lucie Otýlie i Vilém Slavata odešli z Čech, avšak po bitvě na Bílé hoře se vrátili a byli dále pány Žirovnice. Roku 1622 se měšťané v Hradci vzbouřili a přidali se na stranu podobojí. Byl jim za to odebrán majetek, osm z nich bylo uvězněno ve věži žirovnického zámku. Zdi místnosti, v níž byli zavřeni, popsali nápisy, které jsou ve věži dodnes.
V roce 1652 zemřel Vilém Slavata a Žirovnice přešla do rukou jeho syna Adama Pavla. Ten však již roku 1657 zemřel bezdětný a tak se panství dostalo do rukou synům jeho bratra. Z těch se stal pánem nejstarší Ferdinand. Zemřel r. 1689 bez mužského potomka. Majetek převzal jeho brat Leopold, avšak i on zemřel bezdětný r. 1691. Třetí a poslední z bratrů Karel Slavata byl členem karmelitánského řádu v Římě a o majetek neměl zájem. O všechna Slavatovská panství se tedy dělily dcery Ferdinanda a Jáchyma. Žirovnici dostala Anna Lucie Slavatovna, provdaná Šternberková.
Manželem Anny Lucie byl říšský hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka a tak se Žirovnice stala r 1693 majetkem Šternberků. Šternberkové patřili mezi nejvyšší šlechtu habsburské říše.
Po roce 1693 začala oprava velice zchátralého zámku, který již více než 40 let byl – podle svědectví Bohuslava Balbína – téměř v troskách. Oprava trvala dosti dlouho, na ostění dveří do nynějšího depozitáře je letopočet 1716.
S opravou započal Oldřich Adolf Vratislav, který r. 1703 zemřel a Žirovnici převzal jeho syn František Leopold. Za něho byly sneseny už zmíněné zbytky druhého patra a vybudováno nové západní křídlo s řadou pokojů. Zámek v té době již ztratil charakter pevnosti a tak volný hřbet ostrožny před ním byl osázen lipami, což je i dnešní stav. Zároveň byl postaven špýchar, jak dokládá datum a erb Šternberků na ostění dveří. Po smrti Františka Leopolda v roce 1745 se majitelem zámku i panství stal jeho starší syn František Adam. Tento s. k. skutečný tajný rada, zemský soudce a nejvyšší maršálek království byl třikrát ženat. Na zámku Žirovnice již podle dochovaných dokumentů žádné další úpravy neprováděl ani zde – stejně jako jeho předchůdci nikdy nebydlel. Na místě bývalé ostrožny, nyní osázené lipami, byl vztyčen r. 1777 mariánský sloup. Ten je jedinou památkou na Františka Adama. Zámek a vůbec celé panství bylo spravováno prostřednictvím úředníků. V 70. letech 18. stol. došlo k hladomoru, navíc byla zvyšována robota a tak došlo k bouřím poddaných. I zde v kraji byli lidé nespokojeni a tak 24. června 1775 byli robotníci z panství žirovnického a černovického svoláni na zámek do Žirovnice. Očekávali, že jim bude oznámeno zmírnění roboty. To se nestalo a tak na 700 lidí vzalo zámek útokem Vyhnali pacholky pracující na zámku a stali se jeho pány. Majitel zámku František Adam ze Šternberka v Žirovnici nebyl a tak ani nevěděl, co se s jeho majetkem děje. Situace se nakonec uklidnila robota byla poddaným snížena a na panství žirovnickém běžel dál všední život.
Dalšími Šternberky v Žirovnici se po smrti Františka Adama r. 1789 stali jeho dva synové Adam a Leopold. Adam zemřel r. 1811 ve Vídni bezdětný a tak Žirovnice připadla celá jeho bratrovi. Ten se v Žirovnice příliš často neukazoval a omezil se na běžnou údržbu zámku. Zemřel jako s. k. komoří a rytíř sv. Václava ve Vídni 18. 02. 1858 nedlouho po své manželce Karolíně von Valsega. Panství žirovnické tak zdědil jeho druhý syn Leopold, voják a s. k. komoří. Jak se zdá, ten o majetek v Žirovnice již nejevil příliš zájem a zvláště zámek nedostával tu údržbu, kterou potřeboval.
Poslední z rodu Šternberků, který vlastnil Žirovnici přes 200 let, byl po smrti Leopoldově v roce 1899 jeho druhý syn Leopold Albert. Ten měl několik titulu, byl m. j. členem panské sněmovny, ale pro Žirovnici příliš neudělal. Nejvýznamnějším jeho činem bylo to, že po dohodě se zástupci města Žirovnice zámek i celé panství 2. května 1910 prodal za 1.400.000 korun včetně převodních nákladů Městu Žirovnici. V roce 1910 si v Národních listech četli Češi s vlasteneckým uspokojením o městě Žirovnici, které koupilo od Leopolda Šternberka zámek a panství.
zdroj: zirovnice.cz
