ČESKÁ KANADA
PŮVOD NÁZVU REGIONU
Převažuje názor, že název regionu „Česká Kanada“ vznikl na základě podobnosti místní krajiny s krajinou v Kanadě, která je charakterizována rozsáhlými lesy, čistými vodními plochami a drsnějším podnebím.
I od takových pamětníků jako byla Olga Kasalová jsme získali názor (v r. 1994), že název snad přinesli trampové, ale ani ti nejstarší nepamatovali, že by jezdili jinam, než do České Kanady, aniž by ji dokázali vymezit. Tehdy se vžilo neurčité vymezení prostoru České Kanady mezi Kunžakem, Landštejnem a Novou Bystřicí.
I když se většinově tvrdí, že území České Kanady vymezil Jaroslav Arnošt Trpák, pravdou je, že nevymezil. V r. 1925 pouze připodobnil po své návštěvě severní Ameriky (r. 1920) místní krajinu ke krajině v Kanadě, která je charakterizována rozsáhlými lesy, čistými vodními plochami a drsnějším podnebím a dal tím regionu jedinečný marketingový název "Česká Kanada", který se velmi rychle ujal a získal podporu zejména u Klubu českých turistů, ale geografickým vymezením se nezabýval.
Sám J. A. Trpák v červnu 1929 píše starostovi J. Hradce Ant. Brožovi: „...jsem rád, že heslo, které jsem pro náš kraj razil – „Česká Kanada“ – nabízí uplatnění a bude nutno, abychom v jeho duchu trvale pro náš kraj pracovali“ (mluví tedy o marketingovém plánu, o rozvoji značky/hesla). Původní prezentace území byla podávána pouze ve spojení Česká Kanada – Jindřichohradecko.
V období let 1938–1990 byl název téměř zapomenut. K oživení došlo po roce 1990, kdy byl region postupně a nahodile rozšiřován všemi směry. Již sám J. A. Trpák do regionu řadil Stráž nad Nežárkou, Staňkov a Chlum, Kardašovu Řečici, Červenou Lhotu, Strmilov, Kunžak, ale i Třeboň, neboť byl fascinován rybniční soustavou.
V období 50. až 80. let, kdy se pojem Česká Kanada udržoval a přenášel zejména prostřednictvím trampů, přesouval se do prostoru mezi Novou Bystřici, Kunžak a Landštejn a snad tím byl dán i impuls pro vymezení „Přírodního parku“ v této části regionu.
Dnešní terminologií bychom řekli, že nastala přirozená proměna původní značky/hesla, tedy repositioning značky.
Závěr:
- trampský přenos názvu a výběr lokality napomohl vymezení lokality atraktivní části regionu vyhláškou Okresního úřadu v J. Hradci ke dni 1.7.1994, symbolicky ke Dni Kanady a tím je přesně vymezena část regionu České Kanady, která dostala název „Přírodní park Česká Kanada“ - https://bit.ly/2PdTfOM.
- Jako druhý byl zřízen v rámci České Kanady k 1.7.1994 Přírodní park Homolka-Vojířov
- Třetí, zřízený později Nařízením Jihočeského kraje č. 15/2004 ze dne 19.10.2004 je Přírodní park Javořická vrchovina
A tak nám ta neurčitá Česká Kanada dala tři Přírodní parky, z nichž jeden, ta trampská lokalita, má v sobě obsažen prvotní název regionu z r.1925. A co je Přírodní park? Je jím chráněné území s menším stupněm ochrany než národní park nebo chráněná krajinná oblast, jejíž hranice jsou vymezeny správním orgánem (Jč.kraj).
Ke stažení
- Nařízení_1_2004_ČK
- Přírodní park Česká Kanada _mapa
- Přírodní park Homolka-Vojířov
- Přírodní park Javořická vrchovina
vymezení regionu
Region nevymezujeme úzce v hranicích Přírodního parku Česká Kanada, vracíme se však prvotně k územním državám Krajířů v regionu a pánů z Hradce.
krajina
Česká Kanada - jihovýchodní kout Čech, staletími téměř neporušený úsek země s převahou nedozírných lesních porostů i množstvím otevřených rovin luk a polí střídajících se s řadami dubů nad hladinami rybníků, s mohutnými masívy lesů i skalními scenériemi.
zaniklé obce
Máme výhrady k používání slova „zaniklé“, protože ve většině případů zániku obcí v období 1945-1960 předcházela likvidace. Nebyl to tedy zánik samovolný, opuštěním osídleného území, ale zánik z politického rozhodnutí vysídlením a demolicí, zpravidla i neřízenou. Rozsáhlý demoliční proces v letech 1945-1960 nemá v české historii srovnání.
