CHLUM u Tř.
Počátek obce a tvrze Chlum se datuje od konce 13. století. Tvrz zde stávala od pradávna a ještě na konci 16. století se v listinách připomíná. Avšak přesné místo, kde stávala, se nedochovalo. Jedny prameny uvádějí, že v polesí Staňkovském měla jedna z jeho částí jméno „Chlumec“, a proto je možno míti za to, že snad v tomto místě kdysi tvrz stávala. Jisté však je, že tímto lesem „Chlumcem“ vedla za starých dob silnice z nynějšího Chlumu přímo do Nové Bystřice.
V roce 1520 je již jako majitel chlumeckého panství v souvislosti s výstavbou rybníků uváděn Volf Krajíř a patřilo tak do landštejnsko-bystřického panství Krajířů z Krajku. Za panování Krajířů byla vybudována mohutná rybniční soustava - Bystřický (Staňkovský), Hejtman, Purkrabí, Starý Kanclíř, Vydymač, Staré jezero, Starý hospodář, Podsedek rybníkářem Krajířů, Mikulášem Ruthardem.
Počátkem 17. století přechází chlumecké panství do vlastnictví Slavatů.
Mezi první držitele panství Chlum patří i rod Rožmberků. Za husitských válek pak byl Chlum často znepokojován vojenskými nájezdy. Sám Jan Žižka táhl Chlumem při pronásledování rožmberských žoldáků. Již v 15. století se připomíná na zdejším panství železářská výroba, pro níž se dobývala železná ruda v blízkém okolí. V roce 1477 táhlo Chlumem vojsko krále Vladislava do Rakous na rakouské nájezdníky. Ti drancovali, pobíjeli naše obyvatelstvo, vylupovali usedlosti a působili v tomto regionu veliké škody.
V roce 1508 postoupil Petr z Rožmberka Chlum Kunrátovi Krajíři z Krajku. V držení Krajířů bylo panství však jen do roku 1575, kdy bylo prodáno Janu Staršímu z Lobkovice. Ten je v roce 1597 prodává Radoslavovi ze Vchyně a Tetova. A od něho je v roce 1615 koupila Lucie Otylie Slavatová, manželka Viléma Slavaty.
Za třicetileté války byl nejen náš kraj, ale i celá země velmi zpustošena. Obyvatelstvo opouštělo domovy a skrývalo se v lesích. Železné hutě vyhasly a i stará tvrz byla zbořena. V roce 1550 však již byl v Chlumu postaven zámek.
Rod Slavatů Chlum držel do roku 1693, kdy připadl jako dědictví Janu Leopoldu z Fünfkirchenu. Jeho vnuk, hrabě Jan František z Fünfkirchenu, vykonal mnoho pro zlepšení chlumských hospodářských poměrů
V držení rodu Fünfkirchenů bylo panství Chlum do roku 1834, kdy bylo prodáno Eduardu Stadionovi dle vyhotoveného soudního odhadu za 630 989 zlatých a 52 krejcarů. Stadion rozšířil a zmodernizoval místní železárny - v té době jedny z největších v jižních Čechách.
Vyráběly například kolejnice pro stavbu známé „koňky“ - první koňská železnice na území Rakouska-Uherska vedoucí z Českých Budějovic do Lince. Traduje se, že první železný řetězový most pro Prahu se vyráběl zde.
Následník rakouské monarchie přestavuje nejen zámek
Od dědiců hraběte Stadiona roku 1861 odkoupil panství včetně velkostatku rakouský arcivévoda František V. d‘Este, vévoda Modenský, který ustanovil svým dědicem Františka Ferdinanda d‘Este, pozdějšího následníka rakousko-uherského trůnu. Po vévodově smrti roku 1875 přešel celý jeho majetek včetně rodového titulu na Františka Ferdinanda, synovce císaře a krále Františka Josefa I., který byl vlastníkem panství Chlum u Třeboně a také Konopiště do 28.6.1914, kdy byl v Sarajevu na něj a jeho manželku spáchán atentát, kterému oba manželé podlehli. Tento atentát se následně stal vhodnou záminkou pro začátek první světové války.
Se svou manželkou, původem z českého šlechtického rodu Chotků, Žofií z Hohenbergu, žil František Ferdinand střídavě mezi jeho oficiálním sídlem následníka trůnu zámkem Belvedere ve Vídní a jejich domovským sídlem na zámku Konopiště a letním sídlem v Chlumu.
zdroj: chlum-ut.cz
