KUNŽAK
Kunžak vznikl na křižovatce obchodních cest. Jméno samo se objevilo poprvé roku 1288 v podobě Cunsek, což je starý tvar Königsecke. První část názvu Kuniges (Königs) znamená král, královský a druhá část ecke - kout, hrot. Takže jméno Königseck znamenalo královský klín (výběžek, cíp).
Král Přemysl Otakar se pokusil patrně založením Kunžaku vytvořit tímto "královským klínem" jakýsi klín do panství Vítkovců. Vedle nově založeného Kunžaku už dříve existovalo jeho nejstarší předměstí - Velké Podolí, vedle něho teprve ve 13. století byla založena nová osada. Za nejstarší dochovanou písemnou zprávu o existenci Kunžaku se pokládá latinsky psaná listina z 20. května 1288. V této době náležel Kunžak ke královskému městu Telč.
Za vlády Jana Lucemburského získal roku 1339 Oldřich z Hradce telčské panství včetně Kunžaku směnou za moravský Bánov. Poté Vladislav II. udělil městu právo výročního trhu a povýšil jej na město. Dobytčí trhy se zde konaly až do roku 1948. Kunžak měl také právo várečné. Pivo se zde vařilo ještě na počátku 20. století. Kunžak měl i právo hrdelní, měl svůj soud i šatlavu. Hrdelní soud byl v Kunžaku až do doby císaře Josefa II.
Roku 1556 postihl Kunžak velký požár. Městečko mělo výhodnou polohu na obchodní cestě vedoucí z Prahy přes Jindřichův Hradec do Vídně. Největší rozkvět městečko zaznamenalo v 16. století. Tento rozkvět nezastavil ani ničivý požár v roce 1556, kdy byla zničena většina domů a kostel. V době Zachariáše z Hradce bylo pro Kunžak zlatým věkem. Rozvíjela se řemesla, obchod. Byly založeny rybníky Komorník a Zvůle. 30ti letá válka přinesla zkázu, vojska plenila obce, vypukl mor, šířily se požáry. Kunžak málem zanikl. Oživení nastalo v 70. letech 17. století. Byl oživen obchod, tkalcovství, opraveny cesty. Chmurné 17. století skončilo pro Kunžak změnou vrchnosti.
Po úmrtí mužské linie Slavatů, přešel Kunžak na Marii Barboru, provdanou za hraběte z Lichtensteina a později byl odkázán Aloisovi hraběti Podstatskému, který přijal jméno a znak Lichtensteinů (1762). V 18. století se začal obnovovat obchod, vzrostl počet řemeslnických cechů. Marie Terezie a Josef II. potvrdili kunžacká privilegia. Roku 1808 vypukl velký požár. Shořelo při něm 105 domů a poškozen byl i kostel. V roce 1836 se zde poprvé hrálo ochotnické divalo a hrálo se česky. Koncem 19. století se začala rozvíjet spolková činnost.
Zajímavým objektem ve městě je kamenná kašna, která byla zhotovena z jediného žulového kusu. Již v roce 1665 byla do kašny přiváděna voda a to dřevěným vodovodem z pramene zvaného Javorka.
V 18. století se začal obnovovat obchod, vzrostl počet řemeslnických cechů. Marie Terezie a Josef II. potvrdili kunžacká privilegia. Roku 1808 vypukl velký požár. Shořelo při něm 105 domů a poškozen byl i kostel.
