NOVÁ BYSTŘICE
První zmínky o Nové Bystřici pochází z roku 1175, kdy je zmiňována osada Vistritz. Oblast byla kolonizována johanitskými rytíři jako součást raabského hrabství.Roku 1276 se Bystřice a Landštejn staly osobním majetkem Guty Habsburské, budoucí české královny.
Roku 1282 pak celá oblast poprvé připadá Vítkovci Sezemovi z Landštejna. Jeho vnuk Vilém z Landštejna († 1356) rebeloval proti Janu Lucemburskému (1296), který roku 1318 Bystřicko a Landštejnsko vyplenil a způsobil lokální hladomor. Roku 1348 se však Vilém stal rádcem Karla IV. (1346 - 1378), hejtmanem moravským a pražským purkrabím. Roku 1341 je Bystřice povýšena na město.
V letech 1381-1575 vlastnili Bystřici Krajíři z Krajku. Lipolt z Krajku, který vládl v dobách husitských válek, byl věrným katolíkem, takže Bystřice byla r. 1420 vyplundrována husity. Poměrně brzy však byla jako Nová Bystřice znovu vystavěna, proto dostala název Neubistritz, Nová Bystřice.
V roce 1520 je již jako majitel chlumeckého panství v souvislosti s výstavbou rybníků uváděn Volf Krajíř a patřilo tak do landštejnsko-bystřického panství Krajířů z Krajku. Za panování Krajířů byla jejich rybníkářem Mikulášem Ruthardem vybudována mohutná rybniční soustava - Bystřický (Staňkovský), Hejtman, Purkrabí, Starý Kanclíř, Vydymač, Staré jezero, Starý hospodář, Podsedek.
Krajíři vymřeli po meči roku 1575 a zadlužené panství na 40 let převzali Lobkovicové a Kinští. Roku 1615 panství včetně chlumeckého panství koupila hraběnka Lucie Otýlie z Hradce, který ho poté odkázala svému synovi Adamu Pavlu Slavatovi. po požáru roku 1651 nechal Adam Paul Slavata zámek znovu vystavět. Za něho nastal absolutně největší rozvoj bystřického panství. Největší rozkvět nastal za Adama Paula (Pavla) Slavaty, který dokonce nechal své srdce zazdít v novobystřickém kostele.
V 17. století byl k bývalé věži přistavěn byt správce zámku. Také uvnitř byl zámek vyzdoben pěknými nástěnnými malbami. Za Jana Jiřího Jáchyma Slavaty býval zámek dokonce v tak krásném stavu a tak honosně zařízen z množstvím obrazů zámeckých pánů a jejich rodin, že by jím podle učeného Bohuslava Balbína nemohl opovrhnout ani kníže a spatřit ho by pokládal za štěstí.
Po vymření Slavatů se až do zrušení panské správy majitelé novobystřického panství rychle střídali. V roce 1785 Josef II. zrušil paulánský klášter v Klášteře, který v roce 1493 založil paulánský řád.
Dokonce i po požáru roku 1691 byl zámek znovu vystavěn, po dalším ničivém požáru roku 1774 však již hraběnka Terezie z Trautmannsdorfu z finančních důvodu dokázala zpustošený zámek obnovit pouze zčásti a na zimu raději jezdívala do Vídně.
přehled vlastníků/výpis/zdroj: zámek NB
K zámku příslušel i pozdněbarokní letní zámeček v Terezíně nad Albeří.
Klášter
Klášter paulánů u kostela Nejsvětější Trojice, zrušen byl dekretem císaře Josefa II. z 1.11.1785; sloužil poté jako fara, škola a byty pro vrchnostenské hutníky a uhlíře a zbořen v roce 1959. Je zachován kostel Nejsvětější Trojice, jenž byl na místě starého kostela postaven v letech 1668-1682, a tzv. Červená chodba přiléhající ke kostelu.
